Při technických prohlídkách námořních jachet se často setkávám s tím, že majitelé mají mlhavé informace o údajích nacházejících se na Rejstříkovém listě. Některé z nich mohou být poněkud zavádějící. Je to způsobné tím, že námořní jachty, to je jachty o délce trupu do 24 m, nemají svůj rejstříkový list, ale používají Rejstříkový list určený rovněž pro obchodní lodě. Mimochodem, jachta nad 24 m délky trupu se u nás považuje za obchodní loď a jako taková musí být vybavena odpovídající posádkou předepsanou Námořním úřadem, musí mít technickou prohlídku uznanou klasifikační společností atd. Většina majitelů velkých jachet se těmito administrativními překážkami netrápí a prostě registruje jachtu v zahraničí. Ale zpět k jachtám.
Základním identifikačním prvkem jachty je číslo trupu CIN (Craft Identification Number).
První dvě písmena představují kód země výrobce jachty. Následuje pomlčka a za ní kombinace 12 písmen a čísel, na příklad.
Kód znázorňující měsíc výroby je jednoduchý:
A leden | E květen | I září |
B únor | F červen | J říjen |
C březen | G červenec | K listopad |
D duben | H srpen | L prosinec |
Zde dochází občas k omylům při koupi starší jachty. Prodávající uvede jako rok výroby 2006 a ve skutečnosti byla jachty vyrobená v červenci o rok dříve. Stáří jachty má na celkovou cenu docela zásadní vliv.
Číslo trupu na jachtách najdeme na horní pravé straně zrcadla. Pokud jachta nemá zrcadlo, je číslo trupu na pravoboku na zádi. U motorových jachet bývá na pravé straně plošiny na zádi, u katamaranů na pravém plováku. Podívejme se na tu část Rejstříkového listu, která udává hlavní rozměry dané obchodní lodi, nebo jachty.
ÚDAJE O PLAVIDLE / THE VESSEL´S DATA | |||
Hrubá prostornost: Gross tonnage: |
0 | Rejstříková prostornost: Register tonnage: |
9,83 |
Čistá prostornost: Net tonnage: |
0 | Nosnost (M/T): Deadweight (M/T): |
0 |
Největší délka (m): Breadth overall (m): |
11,56 | Rejstříková délka (m): Register lenght (m): |
11,56 |
Největší šířka (m): Breadth overall (m): |
3,64 | Výška k hlavní palubě (m): Height to main deck (m): |
0 |
Výtlak (M/T): Displacement (M/T): |
8 | Letní ponor (m): Summer draft (m): |
2 |
Největší výška (m): Air draft (m): |
16,82 | Plocha oplachtění (m2): Sail area (m2) |
75 |
Hrubá prostornost (GT) je veškerý vnitřní objem trupu plavidla plus vnitřní prostor všech nástaveb nad palubou. Vypočítá se z objemu V uvedeného v m3 a z konstanty K, která je v rozmezí od 0,22 – 0,32. GT = K x V.
Čistá prostornost (NT) bývá základem pro výpočet přístavních poplatků a rovněž poplatků za registraci lodě. Výpočet je poněkud složitější, v každém případě nemá být menší než 30% GT.
Více je uvedeno v „The International Convention on Tonnage Measurement of Ships, 1969.“
Rejstříková prostornost – zde se pravděpodobně jedná o Gross Register Tonnage (GRT). Jedna rejstříková tuna je objem 100 kubických stop, to je přibližně 2,83 m3. Jachta o vnitřním objemu 100 m3 bude mít GRT 35,3. Tento údaj se od roku 1994 nepoužívá, byl nahrazen Hrubou prostorností GT.
Nosnost (Deadweight tonnage) – DWT uvádí maximální povolenou zátěž plavidla, to je náklad, palivo, pitná voda, zásoby atp. Uvádí se v metrických tunách. V lodních dokumentech se rovněž uvádí zátěž, při které se plavidlo ponoří o 1 cm (zkratka TPCMI). Typický Panamax má TPCMI 80, to znamená, že při zátěži 80 tun se loď zanoří o 1 cm. V podstatě velmi málo výrobců jachet uvádí v dokladech hrubou a čistou prostornost.
Největší délka (m) – LOA - zde může dojít k první nesrovnalosti. Námořní jachty spadají pod tzv. Směrnici o rekreačních plavidlech 2003/44/ES. Jejím cílem je regulovat uvádění plavidel pro volný čas na evropský trh. Stanoví základní bezpečnostní požadavky, které musí výrobci dodržovat při navrhování a výrobě plavidel, aby byla na trh EU uváděna pouze bezpečná plavidla. Směrnice je dnes doprovázena více než padesáti EN ISO norem. Jedna z nich, EN ISO 8666:2002 uvádí základní údaje. Místo LOA se uvádí Lmax, to je maximální délka jachty.
Do ní se počítají veškeré části spojené s trupem jachty, jako je čeleň, příďový a záďový koš, kormidla, Z pohony atp. Nepočítají se do ní přívěsné motory.
V lodním průmyslu se ale do LOA počítá pouze maximální délka trupu, nikoli čeleň, koše zábradlí, kormidla.
Zřejmě proto zavedla norma délku trupu LH, která je v podstatě totožná s LOA .
V Rejstříkovém listu se délce trupu LH podle námořního zákona rovná Rejstříková délka. Jaký to má praktický dopad? Všechny mariny počítají poplatky z maximální délky jachty Lmax. Pro klienta to v praxi znamená, že platí za vzduch, délka trupu může být podstatně jiná než délka maximální.
Nyní už budete rozumět tomu, proč se ve výše uvedené kopii části Rejstříkového listu rovná největší délka délce rejstříkové.
Výška k hlavní palubě – v „Prohlášení o shodě“ vystavené výrobcem jachty se uvádí pod termínem „Depth - D“.
Měří se v polovině délky vodorysky LWL a je to svislá vzdálenost mezi spojnicí paluby s trupem a nejnižší částí kýlu. U motorových jachet je to boční výška trupu.
Nyní se vraťme do lodního průmyslu. Tam se při měření tonáže plavidel (a tedy i jachet) používá také rozměr „depth“. Zde se jedná o vnitřní svislou vzdálenost, měřenou v ose lodi v polovině celkové délky mezi palubou a vnitřní obšívkou trupu u laminátových a ocelových lodí. U dřevěných lodí se měří k hornímu okraji vnitřního kýlu. Jedná se tedy o jiný rozměr, než je uvedeno v „Prohlášení o shodě“. Výpočet tonáže není složitý, přesto ji výrobci běžně neuvádějí. Navíc je velmi často místo „Depth“ uváděn rozměr „Draught“ – ponor jachty. Ten asi není nutné spolu s šířkou jachty blíže vysvětlovat. I když podobně jako u délky uvádí EN ISO norma šířku maximální a šířku trupu. Význam obou šířek bude zřejmý u katamaránů. Letní ponor má význam pro obchodní lodě, u jachet se uvádí maximální ponor.
Výtlak jachty není vůbec jednoznačný. V internetových nabídkách výrobců jachet se obvykle uvádí pouze výtlak jachty bez paliva, vody, zásob a osob na palubě, kotevního zařízení atd.. Uvádí se jako „Light craft mass“ – mLCC.
Kupujícího by měl zajímat výtlak při plném zatížení „Maximum load“ – mMTL. Zde musí být loď vybavená k plavbě s plnými nádržemi a zatížením pro předepsaný počet osob na palubě. Váha jedné osoby se počítá 75 kg, váha osobních věcí a základního lodního vybavení jedné osoby se vypočítá podle vzorce G (kg) = (LH – 2,5)2.
Nejvyšší výška – jedná se o podjezdnou výšku jachty. U plachetnic ji výrobce obvykle uvádí, u motorových jachet ji obvykle neuvádí.
Je nyní vše jasné? Pokud ne, tak je to normální, ani ministerští úředníci vám nedají jednoznačnou odpověď. Pokud ano, tak se bude týkat obchodních lodí. U námořních jachet by bylo ideální mít samostatný Rejstříkový list, to ale snad někdy až v daleké budoucnosti. Příště se seznámíme s dvěma koeficienty námořních plachetnic, konkrétně s poměrem výtlak/délka (DLR) a plocha plachet/výtlak (SA/D).
Připravil: Olda Straka, 21.04.2013