Nikoho na charteru nepřekvapí, že má na lodi nějakou kotvu, řetěz a kotevní vrátek. A k tomu rezervní kotvu, která by měla být jiného typu než kotva hlavní.

Pokud si jachtu kupujete, může být vše jinak. Výrobce může jachtu vybavit kotevním zařízením sám, nebo instaluje pouze kotevní vrátek a zbytek nechá na prodejci, od kterého jachtu kupujete. Tady už máte možnost se předem domluvit na typu kotvy a délce řetězu. Pokud se v problematice nevyznáte, instaluje vám prodejce to, co je pro něj nejlacinější. Nebo vám naslibuje řetěz o délce 50 metrů, a vy až dodatečně zjistíte, že má jenom metrů 30, nebo i méně. To samé se týká samotné kotvy. Běžně budete mít loď vybavenou nějakým typem pluhové kotvy. To samé se týká kotevního zařízení dodaného výrobcem. Běžně loď vybaví pluhovou kotvou a řetězem podle tabulek. Setkal jsem se s výrobcem, který loď vybavil svým designovým kouskem kotvy podobné kotvě Brittany bez ohledu na plánovanou oblast plavby. Protože se kotva zasouvá do boku na přídi, nelze ji nahradit jinou kotvou. Kotva typu Brittany je vhodná na písčité, případně jílovité dno. V oblastech, kde je dno převážně tvrdé, není příliš vhodná.

Dříve, než se začneme zabývat hmotností kotev, zopakujeme si jejich typy a porovnáme jejich přídržnou sílu.

S tradiční Admiralitní kotvou, obr. 1 se na charterové jachtě prakticky nesetkáme. Část majitelů plachetnic ji má stále v oblibě. Je vhodná při kotvení v kamenitém dně, nebo tam, kde je hustá mořská tráva. V písku nebo bahně má malou přídržnou sílu. Převážně se s ní setkáme pod názvy Herreshoff nebo Luke. Má celou řadu modifikací jako je kotva Northill, Hall, Pool a další.

Pluhové kotvy mají i přes své rozdílné tvary podobné vlastnosti. Jedná se o kotvy CQR (obr. 2), Delta (obr. 3) a Bruce (obr. 4). Mezi jachtaři jsou oblíbené, jako univerzální kotvy jsou vhodné pro písčité dno a drobný štěrk, v měkkém bahnu mají malou přídržnou sílu, do husté trávy se nemusí zarýt.

Kotva Danforth (obr. 5) je výborná při kotvení v měkkém jílu, písku nebo bahně. Do tvrdého jílu a mořské trávy se zpravidla nezaryje.
Zcela nové jsou kotvy konkávní. Jsou podobné kotvám pluhovým, jejich přídržná část má konkávní tvar.

Díky svému tvaru mají mimořádnou schopnost rychle se uchytit i na takovém dně jako je tvrdý jíl, kompaktní písek, korál nebo mořská tráva. Na obr. 6 je kotva Kobra, dále to jsou kotvy Spade, Sword a poslední novinka, kotva Ultra na obr. 7. Je z nerez ocele, ve spodní části je vyplněná olovem a díky tomu se okamžitě zarývá do dna.

Mezi evropskými jachtaři oblíbené kotvy jako je Bügel, Rocna, Manson, Sacra se díky své konstrukci vždy otočí do pracovní polohy, rychle se zarývají do dna a i při nadměrném zatížení si zachovávají svou přídržnou sílu a neodtrhnou se od dna.

Nyní porovnáme přídržné koeficienty jednotlivých kotev. Uveřejnil je časopis Practical Sailor na základě devíti testů. Přídržná síla konkávních kotev je odvozena od kotvy Danforth. Jestliže přídržná síla kotvy Danforth bude 1, potom přídržná síla tradiční Admiralitní kotvy bude při stejné hmotnosti kotvy 0,1. Pluhové kotvy CQR a Bruce budou mít přídržnou sílu v porovnání s kotvou Danforth 0,5, kotva Delta 0,6 a konkávní kotvy budou mít přídržnou sílu 1,7x větší než kotva Danforth, viz kniha „The Complete Anchoring Handbook“.

Při určení hmotnosti kotvy neexistuje žádná závazná norma. Klasifikační společnosti pomocí jednoduchého vzorečku stanovují tzv. koeficient vybavení a podle něj se z přiložené tabulky vyhledá velikost kotvy, kotevní řetěz případně průměr kotevního lana.

Při stanovení hmotnosti pracovní kotvy, to je kotvy do síly větru zhruba 5° Bft můžeme použít tradiční odhad, který udává u Admiralitní kotvy hmotnost 3 kg na 1 m délky vodorysky, u pluhové kotvy 1,5 kg na metr délky. U bouřkových kotev, které se na charterových jachtách nevyskytují, vše násobíme dvěma. Jedná se ale o velmi hrubý odhad.

Většina příruček doporučuje přibližně stejné hmotnosti kotev v závislosti na délce jachty. Tabulka vypadá přibližně takto:

Délka lodě (m) CQR, Delta, Bruce (kg) Řetěz (Ø článku v mm) Kotevní lano (Ø v mm)
do 6,5 5 5 11
6,5 – 8 10 6 13
8 – 9,5 11 6 14
9,5 – 12 16 8 14
12 – 14 20 10 16
14 – 16 25 10 19

Podívejme se na dva konkrétní případy, co nám vyjde, když použijeme tuto základní tabulku. V letošním roce jsem kromě jiného dělal technickou prohlídku na plachetnici dlouhé 10 m a motorové jachtě dlouhé 19 m. Podle tabulky by nám vyšly kotvy o hmotnosti 16 kg a odhadem kolem 30 kg. Motorovou jachtu vybavil výrobce kotvou Bruce 30 kg, řetězem 75 m o Ø 10 mm. Kotevní vrátek 24V, 2 300W. Až potud vše v pořádku. Jestliže ale vezmeme v úvahu výtlak obou jachet, vyjde nám něco jiného.

V knize „Boat Mechanical Systems Handbook“ se hmotnost kotev vypočítává na základě výtlaku jachty. Doporučená hmotnost pracovní kotvy (kg) = 3,03 x (výtlak v tunách)0,75. U bouřkové kotvy se hmotnost vynásobí 1,35, u pracovní kotvy admiralitního typu se výsledek vynásobí 1,5 a u bouřkové admiralitní kotvy 2,2.

Výtlak plachetnice je 2,4 tuny, výtlak motorové jachty 40 tun. Při použití výpočtu nám vyjde hmotnost pracovní kotvy plachetnice necelých 6 kg, bouřková kotva 7,5 kg. Majitel jachtu vybavil kotvou CQR 9 kg. U motorové jachty vyjde hmotnost pracovní kotvy 48 kg, za špatného počasí to bude kotva o hmotnosti 65 kg. Údaje se týkají pluhových kotev.

Majiteli motorové jachty to nedalo a vybavil si jachtu kotvou Ultra o hmotnosti 40 kg. Výrobce těchto kotev uvádí podrobnou tabulku v závislosti na délce a výtlaku pro motorové jachty, plachetnice i katamarány. Tabulku s laskavým svolením českého dovozce kotev Ultra uvádím:

Stejně jako hmotnost kotvy lze vypočítat doporučený průměr kotevního řetězu nebo lana (kroucený nylon).

  • Průměr řetězu v mm = 3,305 x (hmotnost pracovní kotvy)1/3
  • Průměr lana v mm = 5,08 + (hmotnost kotvy v kg : 3,3)

Jak to bude u naší motorové jachty? Hmotnost kotvy 40 kg. Tomu odpovídá řetěz o průměru 11 mm a lana 17 mm.

Ještě se podíváme na kotevní vrátek. Vrátky obecně dělíme na vertikální (obr. 8) a horizontální (obr. 9).

Minimální tažnou sílu vrátku lze odvodit z hmotnosti kotvy a hmotnosti kotevního řetězu.

Výrobci kotevních vrátků doporučují, aby byl nominální tah vrátku alespoň 3x větší, než je hmotnost kotvy a kotevního řetězu. V žádném případě není vrátek určen k tomu, aby nám vybíral kotvu proti větru o síle 30 uzlů a metrových vlnách. V takovém případě si musíme pomoci motorem.

Níže uvedená tabulka uvádí velikosti vrátků opět podle trochu zavádějící délky jachty.

Délka lodě (m) Výkon (watt) Max. tah (kg) Nominální tah (kg) Rychlost (m/min)
7,5 – 11,5 500 300 200 20
7,5 – 13 750 400 275 23
11,5 – 15 1 000 600 400 25
13 – 16,5 1 500 1 200 500 12

Zkusíme to spočítat podle hmotnosti kotvy a řetězu. Máme kotvu o hmotnosti 23 kg, řetěz o průměru 10 mm, délky 60 m. Jaký vrátek potřebujeme?

Váhu 1 metru řetězu lze snadno spočítat pomocí vzorečku:

  • G (kg/m) = (Ø článku v mm)2,12 : 61,1

Váha 1 m řetězu bude 2,16 kg. Celková váha řetězu bude tedy 130 kg + kotva 23 kg = 153 kg Potřebujeme tedy vrátek o nominálním tahu přibližně 460 kg, to je optimálně vrátek 1 500 W, v praxi bude určitě stačit vrátek 1 000 W.

U kotevního vrátku bude těch výpočtů víc. Budeme si muset spočítat průřez měděného vodiče pro 3 nebo 10% pokles napětí, kapacitu akumulátorů, jaké pojistky atd. To už ale zcela přesahuje rámec tohoto článku.

Olda Straka

Novinky v e-shopu Yacht Service