Většina majitelů starších laminátových lodí se setkala při každoročním vytažení lodě z vody s různými druhy puchýřů. První co je napadne, že loď má osmózu. Převážná většina puchýřů má původ v hydrolýze, to je pronikání molekul vody gel coatem (želkot) a následnou chemickou reakcí s nedostatečně vytvrzenými molekulami polyesteru a se všemi nečistotami, které se nechtěně dostanou do skořepiny v průběhu výroby. V malých dutinkách laminátu se navíc nacházejí zbytky styrenu, který má větší hustotu než voda. Gel coat v takovém případě působí jako jednostranně propustná membrána, která propouští vodu směrem do trupu, aby se vyrovnala hustota mezi ní a styrenem. Vytváří se lepkavá směs glykolu a kyselin s typickým octovým zápachem a nahnědlou barvou. V dutině roste osmotický tlak, který dále přijímá vodu. V případě, že je tlak dostatečně veliký, vznikají puchýře o průměru od 1 mm do více než 25 mm.

Výše uvedené lze považovat za velmi zjednodušené vysvětlení vzniku puchýřů. Vždy se jedná o kombinaci několika příčin.

V normálních podmínkách se u nekvalitně vyrobené lodě mohou objevit puchýře zhruba za dva roky. Majitel by si měl v takovém případě najít dobrého právníka a doufat, že mezitím výrobce lodě nezkrachoval.

Občasné, zvolna se rozvíjející puchýře lze očekávat u lodí starších než deset let. Čím později se puchýře objeví, tím pomaleji se rozvíjejí. Dalo by konstatovat, že laminátové lodě mají puchýře, protože jsou vyrobené, aby je dříve nebo později měly. Možná, že u dnešních lodí je to jinak. Běžná je vakuová technika, používá se vytvrzování v autoklávu atp. Jestli dnes vyrobené lodě budou mít také puchýře se teprve uvidí za deset nebo dvacet let. V každém případě je prvotní příčina výskytu puchýřů vždy ve výrobě.

Výskyt puchýřů samozřejmě závisí s tím, kde se loď nachází. V mořské vodě se díky její větší hustotě objevují později než u lodí plujících ve vnitrozemí. Odtud také fakt, že se puchýře vyskytují i u laminátových nádrží na pitnou vodu, nebo ve dnové části lodě. Samozřejmě to souvisí i s tím, jak dlouho je loď ve vodě. V sedmdesátých letech byla marina něco neobvyklého a lodě se na zimu vytahovaly z vody. Obšívka měla možnost do další sezóny proschnout. Dnes je obvyklé mít loď celoročně ve vodě a vytáhnout jí pouze na obnovu antifoulingu a výměnu zinků. U dnešních charterových lodí je situace odlišná. Klienti ji stačí zničit dřív, než se objeví první známky problému s puchýři. Kdo jezdí pravidelně na charter tak ví, o čem mluvím.

Velikost puchýřů.¨

  1. Malé puchýře, o průměru 1 – 3 mm často vznikají mezi gel coatem a vrstvou protiporostové barvy. Jsou zcela neškodné, pouze brnkají majiteli na nervy. Jsou měkké a když je zmačknete prstem, prasknou. Může se ale jednat o separaci gel coatu.
  2. Střední, o průměru 3 – 9 mm. Jsou nejčastější. Jedná se o separaci gel coatu a laminátu. Jsou mokré, mohou obsahovat osmotickou lepkavou směs.
  3. Veliké, o průměru 9 – 25 mm. Jsou vždy spojené se špatným spojením laminátu a gel coatu. K tomu dochází pouze ve výrobě. První vrstva slabé rohože (do 250 g/m2) se klade na gel coat v rozmezí 3 – 4 hodiny po jeho nastříkání. Tím dojde k chemickému spojení gel coatu s pryskyřicí. Předčasné kladení rohože do mokrého gel coatu způsobí, že vlákna rohože jím prostupují a problém se vyskytne velmi brzy. Naopak kladení vrstvy rohože do vytvrzeného laminátu vede k „přilepení“ gel coatu, to osmotický tlak snadno naruší, proto velké puchýře.
  4. Vypoukliny, ty mají průměr nad 25 mm a jsou obvykle způsobeny vznikem puchýřů mezi vrstvami laminátu. Jsou méně časté, vždy obsahují osmotickou směs. Směsi není mnoho, i velké puchýře nemají v sobě víc tekutiny než kávovou lžičku a ani to ne. Tekutina je v puchýři pod velkým tlakem, proto si při otevírání puchýře vždy nasadíme brýle. K posouzení závažnosti vypoukliny si vystačíme s obyčejným lakmusovým papírkem, kterým změříme hodnotu pH. Obvyklé je pH 5 – 6. Pokud je pod hodnotou 5, jedná se dlouhodobý rozvoj s lepkavou, nahnědlou a zapáchající tekutinou. pH 6 – 7 je začínající stadium rozvoje osmozy, tekutina je obvykle řídká a bezbarvá. pH 7 je neutrální stav, je to pH pitné vody, pH 7,8 má mořská voda.

Puchýře se obvykle jako první objeví v okolí vodorysky, to je v oblasti nad vrstvou antifoulingu, neustále za plavby mokré. Brzy poté se dají očekávat i v dnové části lodě.

Puchýře způsobené hydrolýzou se objeví po vytažení jachty na břeh, kdy se působením Slunce začnou roztahovat. Osmotické puchýře má loď už při vytažení.

  1. Vrstva laminátu pod gel coatem není v dobré kvalitě. Obvykle se při laminaci rohože pod gel coatem použije místo izoftalové polyesterové pryskyřice, případně dnes u kvalitních lodí používané vinylesterové pryskyřice, ortoftalová pryskyřice. Ta se u dříve vyrobených lodí běžně používala pro celou laminaci. Hlavní příčinou puchýřů u lodí vyrobených kolem roku 1980 bylo složení emulzního pojidla skelné rohože. Pojidlo drží rohož pohromadě před vlastní laminací. Později se zjistilo, že pojidlo bylo silně hygroskopiské a rozkládalo se působením pryskyřice. Vlákna rohože po pár letech zbělala důsledkem ztráty vazby s pryskyřicí. Za bezpečnou tloušťku laminátu, ve které je možné položit těžkou tkaninu, se dodnes považují přibližně 3 mm (1).
  2. Voda proniká k této vrstvě a způsobuje hydrolýzu. V podstatě nelze přesně určit, v jaké hloubce laminátu se vytvoří zárodek pozdějších puchýřů, případně osmózy (2).
  3. Působením Slunce se směs uzavřená v zárodku začne rozpínat. Pouze při dostatečném tlaku se vytvoří vypouklina (3), v opačném případě může být osmotický zárodek uzavřen v laminátu.

Otázka zní co s tím. Především zachovejte klid. Jde o pomalý proces a tak je dost času si vše promyslet. Počítejte s tím, že vám v marině začne radit celá řada „expertů“ a budou doporučovat výměnu gel coatu. Taková výměna je velmi drahá a konečný účet obvykle značně překročí slibovanou částku. Gel coat je integrální částí lodě, zrovna tak jako kůže na ruce. Jakýkoli další nátěr, i epoxidový je jako oblečení. Proto je dobré ponechat původní gel coat tak dlouho, jak to je jen možné. On také obvykle není příčinou puchýřů. Ty většinou vznikají v laminátu pod ním, případně mezi gel coatem a laminátem. Nejprve musíme zjistit stav laminátu pod gel coatem. Na to bych si raději pozval nezávislého odborníka, který nemá žádné spojení s marinou, případně firmou, která se nabízí loď opravit. Obvykle vám poradí puchýře otevřít, pořádně vypláchnout, vysušit a vzniklou proláklinu vyplnit. Není to trvalé řešení, za pár let uvidíte co dál. Je nutné se ale připravit na každoroční opravu často i desítek puchýřů. Stovky, případně tisíce puchýřků neopravíte, v takovém případě se dá uvažovat o odstranění původního gel coatu a jeho náhradě. Taková akce ale značně přesahuje informativní charakter tohoto článku.